|
Zasahuje člověk do globálních přírodních procesů, anebo ne? Otepluje se Země, anebo se ochlazuje? Podobně zněla kardinální otázka už ve staré Vestpocketce: Stoupáme, anebo klesáme? Jestliže však máme vycházet ze zjevené novoroční premisy, že právě žijeme nejlepší dobu svých dějin (a tady se obávám, že sdělení není zrovna původní, vždyť už Voltaire ve svém Candidovi, praví, že žijeme v nejlepším ze všech světů, a my dobře víme, co nedlouho poté následovalo), pak musíme přiznat, že byly doby horší, ale též bychom měli připustit, že nemohou být ani doby lepší, když právě tkvíme v té nejlepší. Tedy nestoupáme ani neklesáme – ovšem právě jenom v této chvíli. Vlastně se během jednoho volebního období nestačí projevit ani oteplení ani ochlazení, proto je tehdy asi nejlépe. Přece se nebudeme strašit, když jsme si to dnes tak pěkně zařídili. Nehledě k tomu, že už vůbec nesmyslně působí, kdyby nás někdo nedlouho před volbami chtěl strašit, že se oteplí – strašívají nás přece spíš hrozící mrazy.
Ultraliberální ideologii je ovšem jasno: příroda je autonomní, člověk je autonomní, obě entity jsou svobodné. Příroda si dělá, co chce, proč by si člověk také neměl dělat co chce – neohlížet se, držet se hesla laissez-fair, zavřít oči, ucpat si uši, jenom aby nám skutečnost neočekávaným chováním nerozfoukala v hlavě ideologickou řezanku. Té neuškodí, když směle čelíme hrozbě oteplování třeba stavbou závodnického lyžařského mostra na předměstí ambiciózního, rozuměj korupčního města, kde se každým rokem neúspěšně řeší problém úklidu chodníků, když náhodou napadne sníh, anebo když navzdory suchu se buduje akvapark zrovna tam, kde mu chybí voda.
Nějak mi ten přístup k přírodě a povětří připomíná profláknuté heslo: poručíme větru, dešti, je to stejná arogance. Budeme si dělat, co chceme, jenom smrduté zplodiny našich mechanických, nenasytných životů poručíme Pánu. Ať si s nimi poradí. Že nám to s úroky vrátí, na to nemyslíme. To už budou jiná volební období. Překvapivě ani zemědělci nejsou bez viny, jejich nadměrná stáda kraviček produkují víc nebezpečných plynů než automobily! Ale můžou za to zemědělci? ty sýry, maso přece žereme my! Hledáme-li někoho, kdo po tisíciletí obdělávaje půdu, často pro zemědělské plodiny nezpůsobilou, je tady bez viny, budou mezi nimi nejspíš vinaři. Pravda, i oni přispívají k oteplení, ale to je povýtce záležitost velmi individuální, a pokud má šanci ovlivnit atmosféru, pak nevystoupí někam nahoru nad pouhou atmosféru lidských vztahů, a tu většinou víno skutečně a prokazatelně otepluje. K tomu, aby však víno působilo na oteplení globální, je téměř neúčinné, a k tomu je ho, obávám se, opravdu málo. A to ještě se přísně hlídá, aby vinic nepřibývalo a kontroluje se kvalita. Divím se, že to liberální ekonomové vůbec připouštějí – takovou regulaci do svobody podnikání! Snad proto, že tohle odvětví nepůsobí škody, nepřináší velké zisky, a neposkytuje úředníkům lukrativní členství ve správních radách. Jestli se nemýlím. Kupodivu péčí o vinice, zpracováním a zráním chuť našeho vína je stále lahodnější. Víno má však ještě jednu velkou přednost: lidské, tedy vlastně docela přízemní oteplení, způsobuje, že je lze ihned individuálně indikovat. Nemůže se tedy stát oporou k boji proti falešným větičkám proti globálnímu oteplování. Ideologie se tu neuplatní, toto oteplení je totiž okamžitě citelné, a navíc: při vyšším zahřátí organismu se dají dávky neškodného tepla účinně regulovat a nepůsobí škody, jež z jiných zdrojů budou generace sčítat, až budou nevratné.
|
